Rok 1919-1920

 Trvání školního roku bylo nařízením ministerstva školství a národní osvěty ze dne 25.4.1919 čís.18167 vyměřeno na dobu od 1.září do 30.června. Protože však nepříznivé počasí zavinilo zpoždění žní, odložen počátek školního roku na 16.9. Školní rok ukončen 30.června 1920. Dne 4.října 1919 konáno komisionelní šetření za účelem zahájení příprav na stavbu školy v Onšovci. K šetření, jež bylo vykonáno rozhodnutím okresní škol. rady v Ledči, dostavil se okresní školní inspektor Václav Svoboda a všichni členové obecního zastupitelstva a místní školní rady. Pro zahájení prací vyslovili se pouze zástupcové Onšovce a Hrádku, takže k žádnému výsledku nedošlo. Od 1.prosince ustanovena v Horce a tím i v Onšovci ind. učitelkou sl. Anna Pajerová z Onšovce a dosavadní učitelka ženských ručních prací Irena Pitrová přesazena do Hněvkovic. Dekretem zemské školní rady ze dne 15.11.1919 čís.108.027 jmenován dosavadní zdejší zatímní správce školy definitivním. Dne 3.ledna sehráli zdejší ochotníci 4 jednoaktovky. Čistý výnos věnován na občanskou a žákovskou knihovnu. 1.1. zemřela náhle pí Růžena Svobodová, básnířka ohnivého srdce, jedna z nejlepších českých žen. 4.2. vzpomenuto stých narozenin první velké české ženy spisovatelky Boženy Němcové. 7.3. malou školní slavností osLaveny narozeniny pana presidenta republiky. Vděčně vzpomenuto jeho zásluh o vybudování naší samostatnosti. Dle nařízení ministerstva školství a národní osvěty ustaveny pro obce a kraje Osvětové komise, jichž účelem má býti šíření vzdělání v širokých vrstvách lidových. Pro obce Zruč – Horka – Hulice zvolena Místní osvětová komise. Zvoleni do ní: předseda: Dr. Josef Svoboda, obvodní lékař ve Zruči, jednatel: Jiří Halva, řídící učitel v Horce, místopředseda: Ottomar Zieris, ředitel školy ve Zruči, členové výboru za Horku: Josef Zimmermann ml. z Bud a František Bíla správce školy z Onšovce. Přednášky konány střídavě ve Zruči, v Horce a v Hulicích. Přednášel p. Jiří Halva na manifestační schůzi ve Zruči: O Těšínsku. Podruhé v Horce a ve Zruči: O vývoji státního zřízení a zřízení republikánském. Pan ředitel Zieris na Horce, ve Zruči a v Hulicích: O potřebě vzdělávání. Legionářský kapitán Vojt. Holeček ze Zruči: Vznik československých legií na Rusi a boji jejich za samostatnost. Nejvyšší rada spolková (čtyřdohodová) prohlásila dne 27.9.1919 plebiscit na Těšínsku, Spišsku a Oravsku. 10.ledna 1920 předložena Němcům k podpisu smlouva o míru. 1.února uvítán 1.pluk sibiřských legionářů (M. Jana Husi), ale do konce roku šk. doprava ostatních oddílů nedokončena. Dne 18. a 25. dubna konány volby do zákonodárných sborů v československé republice: 18. dubna do národního shromáždění, 25.dubna do senátu. V obci Horce konány volby dle návrhu místní komise v hostinci u Vilímovských v Onšovci. Volba začala o 8 hod. ranní. Oprávněných voličů: 384, z toho 172 muži a 212 žen Přišlo k volbě: 354, z toho 160 mužů a 194 žen Odvedeno obálek: 354 Odvedeno lístků hlas. 360 Odvedeno lístků neplat. 12 Odvedeno lístků platných 348 Z toho obdržela: 1. Národní demokracie 9 2. Československá strana socialistická 75 3. Československá strana lidová 5 4. Sdružené strany židovské 1 5. Socialist.strana českosl.lidu pracujícího 4 6. Českosl.sociálně demokratická strana dělnická 48 7. Strana malorolníků,domkářů a živnostníků 6 8. Českosl.živnostensko-obchodnická strana středost. 7 9. Republikánská strana českosl. venkova 193 10. Slovenská strana sociální - Dne 25.dubna do senátu: Oprávněných voličů: 348, z toho: 163 muži a 185 žen Volilo: 325, z toho: 153 muži a 172 žen Odvedeno obálek: 325 Odvedeno lístků hlasovacích: 328 Odvedeno lístků neplatných: 9 Odvedeno lístků platných: 319. Z toho obdržela: 1. Národní demokracie 11 2. Československá strana socialistická 67 3. Sdružení strany židovské - 4. Českosl. živnostensko-obchodnická strana středost. 7 5. Stana malorolníků,domkářů a živnostníků 6 6. Českosl.social.demokratická strana dělnická 53 7. Československá strana lidová 6 8. Republikánská strana českosl. venkova 168 9. Socialist.strana českosl. lidu pracujícího 1 V květnu podniknuta agitace na prémiovou státní půjčku. Upsali z Onšovce: p. Alois Pajer Kč 500,- p. František Bíla Kč 100,- p. Bedřich Zeman, č.28 Kč 100,- pí Anna Kotrčová Kč 100,- p. František Závorka Kč 200,- p. František Zeman, domkář Kč 200,- p. Josef Vilímovský Kč 200,- pí Marie Zemanová Kč 200,- p. Ludvík Volf Kč 100,- p. František Nácovský Kč 200,- p. František Vorlíček Kč 100,- p. Josef Zeman, č.4 Kč 100,- sl. Anna Pajerová Kč 200,- Celkem Kč 2.300,- Celkem upsáno v obci Horce i se záložnou čejtickou Kč 26.500,-. Dne 25.května nastoupila třetí vláda republiky: Tusar (m.p.), Beneš (zahraničí), Švehla (vnitro), Meissner (spravedlnost), Habrman (vyuč.), Engliš (finance), Sonntag (obchod), Stříbrný (žel.), Johanis (zásob.), Staněk (pošty), Prášek (zeměděl.), Winter (soc.péče), Šrobár (unifikace, zdravotnictví), Vrbenský (veř.práce), Derer. 27.května volené shromáždění poslanců a senátorů vykonalo novou volbu prezidenta republiky. Pan president Masaryk složil slib na ústavu. 10.července rozhodla se Nejvyšší rada upustiti od plebiscitu na Těšínsku, Oravě a Spišsku a stanoviti sama hranice mezi Československem a Polskem. Povětrnost byla po celý rok mírná, zima a jaro velmi teplé. Koncem října a počátkem listopadu 1919 začala tuhá zima. 1. a 2. listopadu napadlo náhle sněhu do výše půl metru a uhodily citelné mrazy. Protože žně a všecka sklizeň byla toho roku skoro o měsíc zpožděna, měla tato nenadálá záplava sněhu pro zdejší hospodáře, zvláště pro velkostatek, následky přímo katastrofální. Obrovské lány bramborů, řepy, jetele na semeno leželo pod sněhem. Pole nezorána, obilí nezaseto, tu a tam práce nedokončena. Počasí se po několika dnech zlepšilo, sněhu hodně ubylo, ale na sklízení a setí nebylo pomyšlení. Brambory a řepa vyorávaly se až na jaře a byly zpola zmrzlé. Jinak byla zima mírná. V první polovině ledna stoupla teplota na +10°C. Také jarní měsíce byly velmi pěkné (1.března +23°C, ve stínu +14°C). 13.dubna rozkvetly třešně, 17. hrušně, 18. jabloně. Posledního dubna přinesl rolník F.Vorlíček z polí vymetaný žitný klas. Květen byl horký, červen chladnější. V červenci teplota zase stoupla. Nejvyšší teplota 16. a 17. a 18. července vykazuje na slunci +53°C, ve stínu 27°C. Do půl července byly zně v plném proudu, 9. července stály v polích první žitné panáky. Zdravotní poměry se zlepšily. Nakažlivých nemocí byl náš kraj ušetřen. Poněvadž však místy se šířily neštovice, bylo nařízeno očkování všeho obyvatelstva. Onšovečtí byli očkováni v hostinci u Šindlerů v Čejticích v červnu. Mnoho škod způsobily epidemie mezi drůbeží (na podzim), vepřovým dobytkem (začátkem jara) a hovězím dobytkem (v létě). V naší osadě onemocněl hovězí dobytek na několika místech, ale infekci všude přestál. Pol. obec prohlášena zamořenou. V lesním hospodářství způsobila veliké škody mniška. Sta hektarů nejlepších lesů kolem Hodkova padlo za oběť její ničivé činnosti. V květnu se vyrojily obrovské spousty chroustů a mnoho škod bylo jimi způsobeno. Přes to je úroda ovoce dobrá. V roku 1919 začali docházet do měšťanské školy v Dolních Kralovicích tři žáci zdejší školy: Josef Kotrč, Josef Vilímovský a Ant. Svatoš. Další tři žáci chystají se k odchodu do měšťanské školy ve Zruči, jež má být počátkem roku 1920/21 otevřena.